Březen 2011

Zmrtvýchvstání, svatební šaty a záchvatové křečové myšlenky inspirací

18. března 2011 v 21:59 | Krakin Shikazu |  Heslovité stavy
Jo, přesně tak, opět jsem se ohřála dva týdny doma a ne, nebylo to nic příjemného.
Křeč.
Strach.
Tma.
Kur...hodně ostré světlo.
Ne, nemůžu dýchat.
Nechte mě spát.
Ne, nechci vidět to světlo.
Ne, já nechci, prosím...
...ne.
No, řekněme, že shodou pár šílených náhod se vyvinula teorie, že jsem mrtvá, takže mě v pondělí nikdo ve škole nečeká (samozřejmě, nadsázka, ale chápejte, jde o tu pointu xD)
Už je mi relativně fajn.
Opomiňme fakt, že jsem oprášila par RPG a našla pár nových, že jsem v bitefight přešla z upíra na vlkodlaka (a jeden borec se tam pyšnil nickem ,,xMAGNUMx´´....takže je vám jasné, že jsem se svíjela opět v křečích, ovšem tentokrát v křečích smíchu.)

Včera se zničehonic ozval tatínek, prý jestli jsme doma, že ,,se staví´´. Normálně takové věci dopředu nehlásí. Bylo mi to divné. Aby taky ne, když pak spíš jen tak mimochodem prohodil:

,,Jo, a my se s Katkou budem brát...´´

Takže proto byl tak nervózní z toho, že ten rozvod trval tak dlouho...bude v rodině. Oficiálně. Největší legrace je, že jsme se to dozvěděli jako poslední. A možní ještě větší je ta, že Kateřina tam chce moji mamku...v podstatě ji chtěla sama pozvat. Rozumí si. Je to dobře. Ségra už tam zase je. Co už.
Svatba bude 23. dubna.
Tak nějak...mám strach.
Zase.
Ne, žádná křeč, ku...kačka!
Ne, jsem v klidu.
Píšu.
Možná budou i obrázky.
Dir en Grey se líbí mamce.
Asi si doma založíme spolek japanofilů, nechcete se přidat?

P.S.: Kyo Kara Maoh je povinná četba, totiž povinné sledování. Asi tak.
P.P.S.: Princess Princess se mi víc líbilo jako hrané, ale je fakt, že jako hrané mělo úplně jinou pointu. Anime je taky fajn- a co si budem povídat- Yuujiro se jim v tom anime povedl víc, v dorama byl nevýrazný ^^
P.P.P.S.: Chemie je škodlivá. Pokud vám nezničí nervy (Krák zdraví Sabču), tak vám odhalí své zvrhlé skryté dvojsmysly (Krák zdraví Koně)!
P.P.P.P.S.(Už fakt poslední): Věta ,,Tak to nech Koňovi´´ u nás doma poslední tři týdny vyvolává nekontrolovatelné záchvaty smíchu, zvláště pak u mě a u maminky.

A někdy je třeba to prostě neřešit.

5. března 2011 v 11:30 | Krakin Shikazu |  Šuplík
Tak.
Někdy hold nad něčím neuvažuju.
A vyplatilo se to.
Co na tom, že jsem skopala, co se dalo- je mi fáájn ^^
Fangirllizování je fajn.
Půjčovat cizím chlápkům, co příjdou spravit net Hitsugiho, kde se co tři minuty mění tapety s Dir en Grey za jejich Visual éry a přitom působit velice zvláštním dojmem (rozcuch, mikina Ramstain, černé tepláky, namalovaná alá jde se na koncert a není čas)- proč by ne?


Krize nadruhou krát hrůza načtvrtou se rovná Shika Deeří pečínka- pravila Koň.

3. března 2011 v 19:38 | Krakin Shikazu |  Heslovité stavy
Aprostě je to tak.
Jít po městě.
Nevidím.
Neslyším.
Nezajímáš mě.
Flegmatický přístup ke všemu, hlavně pak nasraným řidičům u přechodů, kde ještě schválně spomalím.
Pokud nebudou lentilky, tak nezájem.
Sestřička se ptala po Gacktovi.
Je mi líto Terky, vím, jak jí je.
Tatínek má na té zku...nepěkné-slovo Ukrajině problém.
Už je březen.
Zero mi skočil po ruce, když jsem mu házela maso, nenažranec.
Jdu spát.
Třeba mi zítra bude líp.

btw- Ta Empatie dneska byla super. Chlámy s Koň byly super. Ale prostě depka má delší nohy než já.